Materiály a technologie

Akustika v novém domě umí pozlobit

ČTENÍ NA 5 MIN. | 9.6.2024

Představte si, že si máte nový dům, ale po nastěhování zjistíte, že slyšíte s čím si děti hrají ve vedlejší místnosti. Nepříjemné překvapení, protože nemáte klid, jak jste si původně představovali. Čím to je? Vždyť výrobce i stavební firma tvrdila, že akustické parametry materiálu splní všechny požadavky? Každého pravděpodobně napadne myšlenka jak celou věc reklamovat. Pak ale dospěje k názoru, že to asi nepůjde, a začnete naopak přemýšlet co s tím. Hlavní příčinu hledejme ve stavební akustice. Špatná zpráva je, že faktorů, proč k tomuto neblahému jevu dochází, je bohužel více. Dobrá zpráva je, že přece jen není vše ztraceno. Tak co s tím?

Hlasy, které slyšíme přes stěnu

Skutečnost, že slyšíme hlasy nebo hudbu za stěnou, je odvislá od vzduchové neprůzvučnosti příčky (Rw). Bohužel právě lidská řeč je díky svým frekvencím nejvíc problematická. Jednou z častých chyb je, že parametr vzduchové neprůzvučnosti stavebního materiálu sice splňuje českou normu pro byty, jenže odpovědný stavebník dbá na to, aby měl v tomto ohledu dostatečnou rezervu k dobru. Rozdíl je totiž v laboratorní vzduchové neprůzvučnosti a ve stavební vzduchové neprůzvučnosti, kterou ovlivňuje na stavbě mnoho aspektů. Například provedení detailů nebo elektroinstalace, jež není správně utěsněna, nebo je nevhodně umístěna (například dvě zásuvky ve stěně proti sobě). K materiálům s nejhoršími parametry vzduchové neprůzvučnosti patří tvárnice z pórobetonu a dutinkové cihly. Naopak nejlepší parametry má sádrokarton, a to i přesto, že poučka praví, že čím větší je hmotnost materiálu, tím jsou lepší hodnoty R_w. Jenže u sádrokartonových konstrukcí toto ponaučení neplatí, neboť skladba příčky je složena z více vrstev, a celá konstrukce pak funguje na principu hmota-pružina-hmota. To znamená, že každý element ve skladbě přispívá k absorpci jednotlivých zvukových vln. A co je u sádrokartonových konstrukcí největší výhodou? Bez problému můžete jednu desku vyměnit za jinou, pochopitelně s lepšími akustickými parametry, aniž změníte tloušťku stěny. Hodně velký problém je, když někdo napojí příčku na podlahu a ne na základní betonovou desku. Takže resumé zní, že na předělání příček je pozdě, protože dům je hotov.

Akustiku je dobré řešit než se zabydlíte

Sádrokarton pomůže vždycky

Jaké je řešení, existuje-li vůbec? Můžeme si pomoci sádrokartonem. Jednoduše postavíme u stěny, se kterou máme největší problém, sádrokartonovou předstěnu. Do ní zvolíme speciální akustickou sádrokartonovou desku. Pro názornost to může být například deska Knauf Silentboard s hlukovým útlumem až 76 dB, nebo Diamant (hlukový útlum 74 dB). Můžete dokonce kouzlit – zdvojnásobit počet desek v předstěně, anebo zvýšit tloušťku izolace a šířku profilu, na který se sádrokartonová deska montuje. Jenže tohle jistě zajímavé, a nutno dodat, že efektivní řešení, má i své nevýhody. Totiž každá předstěna, tedy pokud desku nepřipevníte přímo na problematikou stěnu (pozor – efekt hlukového útlumu je výrazně menší), má nějakou tloušťku a to znamená, že musíte oželit trochu toho vnitřního prostoru. No a když už máte místnosti vybavené nábytkem, tak to může být dost velký problém. Ovšem jiné, stejně efektivně fungující a dokonce ekonomicky přijatelné řešení, prakticky neexistuje. U dvoupatrových domů se ještě přidává problém se vzduchovou neprůzvučností stropní konstrukce a s tzv. kročejovým hlukem. To lze řešit podobně – zavěšeným sádrokartonovým podhledem. Pozor, pokud se provádí předstěna, jak již bylo řečeno, musí být fixována na základní betonovou desku, ne na podlahu.

Nové interiéry jsou plné "tvrdých" materiálů, které je třeba doplnit pohltivými

Velkoformátové dveře utlumí vnější hluk, ale jsou problematické z pohledu prostorové akustiky

A co zvuky v místnosti?

Když si zařizujeme byt nebo dům, ani se neuvědomíme, že moderní bydlení je plné tvrdých materiálů a dohromady s nábytkem tvoří hodně členitý prostor. Není to ovšem jen nábytek. Jedná se třeba o keramickou dlažbu, velké prosklené plochy, stěny, židle apod. Tyto tvrdé plochy mohou za to, že zvuk se od nich odráží a vytváří pro člověka sekundární vnímání již odraženého zvuku – ozvěnu. Podle doby tzv. dozvuku se pak odvíjí kvalita poslechu řeči, hudby apod. U obytných místností jde primárně o to, aby byla lidská řeč pro všechny příjemná a srozumitelná, ale taky aby se nevytvářel zvýšený hluk, který by zhoršoval problémy se stavební akustikou. Když kromě běžného hovoru chceme v určité místnosti poslouchat hudbu či televizi, je to ještě o něco složitější problém, protože spektrum vlnových délek zvuku je pestřejší.

Lidská řeč a hudba s nízkými frekvencemi je z pohledu akustiky složitá

Děrované sádrokartonové desky

Takže pokud máme čerstvě zařízený byt plný tvrdých materiálů a překážek, včetně tvrdé podlahy, budeme potřebovat zvuk utlumit – omezit jeho odraz. K tomu poslouží pohltivé plochy (materiály). Například je to koberec na podlaze, byť zakryje podlahu jen částečně, dále těžší závěsy, knihovna, anebo třeba akustický podhled. Pozor ovšem na to, aby nenastal opačný jev, kdy bychom zvuk v místnosti potlačili příliš. Pak bychom si rovněž nerozuměli. Zlepšit akustiku v místnosti můžeme s pomocí děrovaných akustických desek Knauf Cleaneo. U těchto desek je zajímavé, že počet děr a jejich velikost totiž ovlivní dobu dozvuku. Návrh by měl nejlépe posoudit někdo, kdo se akustikou zabývá. Nejlepším řešením je do místnosti instalovat akustický podhled sestavený z těchto děrovaných desek. Efekt je zaručený, navíc můžeme jej pokládat za pěkný designový doplněk interiéru. Ještě jedna „finta“ na závěr. Pro lepší poslech hudby můžeme v „tvrdém“ prostředí instalovat na stěnu, která stojí naproti reproduktorům, akusticky pohltivé děrované desky Knauf Cleaneo. Nemusí být v celé ploše stěny, i tak bude efekt zcela zřejmý.