Letem světem BigMatem

BigMat a Český svaz cyklistiky

ČTENÍ NA 4 MIN. | 9.9.2024

Ohlédnutí za OH 2024 Cyklistika je oblíbený sport, který se těší velké přízni široké veřejnosti. A to samozřejmě na poli amatérském i ryze profesionálním. Svědčí o tom i popularita velkých mezinárodních závodů napříč cyklistickými kategoriemi, která je obrovská. A protože společenství BigMat je sportovně orientované, jak ve smyslu soutěže na poli stavebním, tak ve smyslu ryze sportovním, není překvapením, že podpora sportu je z této strany přirozená věc. Až dosud měl BigMat v České republice blízko zejména k mládežnickému fotbalu, ale v letošním roce se jeho pozornost zaměřila také na cyklistiku. BigMat se stal po čtyři roky oficiálním partnerem mezinárodní cyklistické unie UCI a také partnerem Mistrovství světa v silniční a para cyklistice, které se koná letos v Curychu od 21. září do 29. září. Protože letošní Olympijské hry v Paříži byly pro českou cyklistiku úspěšné, požádali jsme o rozhovor Štěpána Klímu, marketingového zástupce Českého svazu cyklistiky.

Můžete nám stručně představit funkci Českého svazu cyklistiky?

Hlavní činností Českého svazu cyklistiky je zejména vyjadřovat, prosazovat a chránit zájmy české cyklistiky, zvyšovat její společenskou prestiž doma i v zahraničí, pečovat o její všestranný rozvoj, jakož i chránit práva a oprávněné zájmy jeho členů v souvislosti s jejich činností v rámci ČSC.

Podívejme se na výkony českých cyklistů na letošní OH v Paříži. Jak je hodnotíte?

Mathias Vacek na OH v Paříži předvedl fantastické výkony. Umístil se na 14. místě v hromadném závodu mužů a v časovce skončil dokonce na skvělém 11. místě, čímž se stal nejlepším Čechem v historii této disciplíny.

Jaká byla v Paříži kolem trati atmosféra? Je možné ji srovnat s nějakým jiným závodem, kde se často mluví o neukázněných divácích.

Trať Olympijského závodu byla oproti běžným závodům specifická. Většina trati vedla na okruhu, který se připravoval několik dní až týdnů předem a byl celý “obehnaný” plůtky, které zajišťovaly bezpečnost závodníků i diváků. Atmosféra závodu byla ohromující, což bylo vidět na trati, která byla kompletně obsypaná diváky, kteří svým povzbuzováním nedali závodníkům šanci na odpočinek.

Iveta Miculyčová, která byla častokrát uváděna jako největší naděje české cyklistické reprezentace, se před i během samotných OH v Paříži potýkala se zdravotními problémy – poraněním kotníku, úžeh. Ve finálových jízdách se jí pak nešťastně smekla noha z pedálu a celkově skončila na 6. místě v BMX. Jak moc těžké bylo závodit se zdravotními problémy?

Při druhé finálové jízdě potřebovala na medaili výrazné zlepšení, ale hned při prvním triku se české reprezentace smekla noha z pedálu a jízdu nedokončila. Od stupňů vítězů ji dělilo 6,5 bodu. Nešťastný okamžik v olympijském finále pak oplakala. „Smekla se mi noha z pedálu a dodupla jsem na zem. Věděla jsem, že i kdybych pokračovala dál, tak bych přišla o další tři triky, co měly následovat, protože jsem ztratila veškerou rychlost. Byla to opravdu hloupá chyba a nebyla to ani chyba moje, prostě se mi smekla noha,“ komentovala druhou finálovou jízdu Miculyčová (zdroj: www.czechcyclingfederation.com)

Čím dál častěji se ve světě sportu hovoří o psychickém zdraví sportovců. Podnikají tréninkové týmy či svaz nějaké konkrétní kroky k osvětě tohoto tématu nebo tyto otázky řeší každý závodník sám?

Cyklistika je velmi specifický sport a každá disciplína vyžaduje jiný způsob přípravy. Psychika je samozřejmě velmi důležitý faktor a proto velké profesionální týmy mají ve svých řadách i psychology, kteří pomáhají sportovcům v přípravě na výkon. V menších týmech pak tuto otázku řeší závodníci spíše individuálně.

Někteří trenéři mluví o tom, že na rozdíl od zahraničí se méně v Česku věnujeme regeneraci, která je v dnešním sportu nesmírně důležitá, a proto u řady disciplín při přechodu z juniorské kategorie do dospělé ztrácíme, hlavně vlivem zranění a dokonce „přetrénování“. Jak je to v cyklistice?

S novou generací trenérů se toto téma hodně otevírá a dochází k výraznému zlepšení. Časy, kdy se trénovalo do úmoru a vydrželi jen ti nejsilnější už jsou pryč. Již od mládežnických kategorií se týmy věnují jak regeneraci, tak například i výživě, která je neméně důležitou součástí tréninkového procesu. Stačí se podívat na nastupující generaci juniorek a juniorů, kteří jsou schopni vozit medaile z velkých světových akcí.

Děkujeme za rozhovor

i.s.