Zajímavosti kolem nás

Máme doma zdravé vnitřní prostředí? Co je důležité?

ČTENÍ NA 5 MIN. | 19.6.2022

Víte jak správně regulovat teplotu v interiéru? Větráte dostatečně? Snažíte se udržovat optimální hladinu vlhkosti? Pokud ano, jste na nejlepší cestě k vytvoření zdravého vnitřního prostředí, ve kterém se budete cítit dobře, neonemocníte a po vyčerpávajícím dni mimo domov se uspokojivě zregenerujete. Jaké jsou nejčastější nešvary, kterými trpí české domácnosti?

Dlouhodobé přetápění nezničí jenom peněženku

Přetápění místností má prokazatelné negativní účinky na lidský organismus, protože kromě snížené výkonnosti a míry soustředění, vede i k dráždivému kašli a vysychání sliznic a z dlouhodobého hlediska si tak zaděláváme na chronické záněty nosohltanu a dýchacích cest - přesto průzkumy zcela jasně udávají, že se průměrná teplota v českých domácnostech v zimě pohybuje okolo 24°C, což je o dva stupně výše, než by správně měla. Samozřejmě vnímání teploty je subjektivní - záleží na osobních preferencích, míře fyzické aktivity, denní nebo noční hodině, ale i aktuálním psychickém rozpoložení. Teploty by se také měly zónovat podle jednotlivých místností, i když to v moderních spojitých interiérech často úplně nejde. Největší zimu sneseme v kuchyni (18 °C), protože se tam hodně hýbeme a používáme spotřebiče, které vytvářejí teplo. Druhým extrémem je koupelna (24°C), kde zvládneme krátkodobě i poměrně vysoké teploty. Pozor dejte na teplotu v místnostech, kde spíte (max. 20°C), protože nižší teplota v ložnici je důležitá pro kvalitní hluboký spánek.

Chytrá regulace je základem příjemného prostředí a nízkých nákladů na vytápění i chlazení - foto REH

V každém případě za úspěchem dobře temperovaného interiéru stojí vhodná regulace, která nejlépe sama hlídá velikost teploty, zvládne sledovat naplánovaný harmonogram (třeba ubrat teplotu na noc) a rychle reaguje na změnu požadavku. Moderní technologie umožňuje takové řízení i na dálku pomocí smartphonu, tabletu či PC. Obecně se na systému regulace nevyplatí šetřit, protože vynaložené investiční náklady se díky efektivnímu hospodaření s energiemi velmi rychle vrátí.

V rámci projektu Spirit, který v ČR probíhal pod záštitou ekologického institutu Veronica, srazí snížení teploty v interiéru o 1 °C náklady na energie až o 6 %. Z pohledu ekologického klesnou při snížení teploty o jeden stupeň přibližně o 6 % i emise oxidu uhličitého - v závislosti na tom, jakým způsobem domácnost vytápíte.

Klimatizovat jen s mírou

V létě můžeme v některých interiérech zažívat dva nepříjemné stavy. Tím prvním je příliš velké teplo. Logickým řešením se zdá být instalace aktivního chlazení (klimatizace). Ta by ale měla být až posledním krokem z celé škály opatření, která v létě chrání dům před sluncem a horkem. Aby měla instalace takového systému smysl – a to jak z hlediska efektivity, tak ale i energetiky a ekonomiky, musí v domě fungovat nejprve pasivní ochrana před teplem, která sestává z několika důležitých částí, jako je vhodné zónování domu, orientace oken nebo venkovní stínění. Aktivní chlazení s sebou ale přináší další nepříjemný jev a tím je přechlazování interiéru. Pokud je rozdíl mezi klimatizovanou místností a venkovním prostředím větší než 7°C, každý přechod znamená pro lidský organismus silné zatížení, zejména pro dýchací cesty. Vysychání sliznic vede ke škrábání v krku, hromadění hlenu, chrapotu, bolesti v krku při polykání, celkové oslabení imunitního systému pak většinou vyústí ve virózu, angínu, zánět dutin popřípadě zánět středního ucha. V létě je tak často nastavení vhodné teploty mnohem tvrdším oříškem než v zimě.

V přetopené, nevětrané místnosti může klesnout míra soustředění a s tím související pracovní výkonnost až na 50 %.

Vlhkost a čistota vzduchu

Optimální vlhkost vzduchu uvnitř budov by se měla pohybovat okolo 50 %. Nižší vlhkost je nepříjemná, vyšší může zase vést k růstu plísní. Zvlhčit vzduch můžeme pěstováním rostlin, zvlhčovačem vzduchu nebo alespoň umístěním mokrého ručníku nebo utěrky na radiátor. Vlhké interiéry zase nutně musí být kvalitně a pravidelně větrané. Problém s nevhodnou vlhkostí může vyřešit i systém pro řízenou výměnu vzduchu, a to jak ten centrální, tak lokální větrací jednotka.

Z hlediska zdravého vnitřního prostředí je velice důležitá také kvalita vzduchu, kterou nejčastěji určujeme na základě koncentrace oxidu uhličitého (CO₂). Jeho objem je udáván v miliontinách a pro obytné budovy je dle české legislativy limitní hodnota 1500 ppm (tedy 1500 částic CO₂ z milionu částic, které tvoří celek). Oxid uhličitý v interiéru produkuje člověk, proto je v každém uzavřeném prostoru nezbytně nutná pravidelná, v ideálním případě téměř neustálá, výměna vzduchu. Vydýchaný vzduch má za následek sníženou schopnost koncentrace, ospalost, bolesti hlavy, nevolnost nebo závratě. Velmi těsné moderní domy proto často disponují systémem nuceného větrání (často s rekuperací, tedy se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu), který se průběžně stará o výměnu vzduchu, který prochází přes soustavu filtrů, jež ho čistí od pylů, prachu a dalšího.

Proč je zdravé vnitřní prostředí tak důležité?

Mnoho civilizačních chorob dneška je způsobeno stresem a nedostatečným odpočinkem. Za tím ale velmi často stojí právě nevhodné prostředí, kde se potřebujeme zrelaxovat. Nevětraná, přetopená ložnice nemůže zkrátka nezajistit tak hluboký a kvalitní spánek, jaký by byl potřeba. Pokud imunitnímu systému, už tak podlomenému nadměrným zatížením dnešního světa, naservírujeme zátěž v podobě častých přechodů mezi vedrem a zimou, nemůžeme se divit, že nevydrží. Přemýšlet o vytvoření co nejoptimálnějšího vnitřního prostředí domova by proto mělo být vždy na prvním místě. A to nejen z hlediska teploty, vlhkosti a čistoty vzduchu, ale třeba i akustiky, světla nebo lokality.