Zajímavosti kolem nás

Normandie je krásný kraj s bohatou historií

ČTENÍ NA 9 MIN. | 26.9.2022

Je brzo ráno 6. června 1944. Moře je stále ještě neklidné, ale ve srovnání s předchozími dny už to není tak zlé. Začíná dlouho očekávaná operace Overlord. Tisíce amerických, kanadských a britských vojáků se na vyloďovacích člunech vrhá na ještě studený písek pláží Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword. Ačkoliv dezinformační aktivita spojenců byla velmi úspěšná, a na to konto německé velení rozmístilo své hlavní síly v okolí Pas-de-Calais, bitva o každý metr normandského pobřeží je krvavá. A to i přesto, že první hlášení z pláží Němci považují za léčku a váhají s přesunutím po zuby ozbrojených divizí. Největší peklo na zemi zažívají vojáci 1. americké armády, kteří se vyloďují na pláži Omaha. Zde je protivník neobyčejně silný. Na pláži nakonec zůstalo přes dva tisíce mrtvých Američanů. Také parašutisté, příslušníci 101. a 82. výsadkové divize USA a 4. britské výsadkové armády, kteří byli vysazeni s úkolem obsadit mosty, mají těžké ztráty, přestože Němci jsou zpočátku dezorientovaní. Šest dní po vylodění je na francouzském pobřeží přes 320 tisíc spojeneckých vojáků a spousta vojenské techniky včetně tanků. Začíná postupné osvobozování okupovaných území.

Typická Normandie

Tak tahle historie vám proběhne hlavou, když se vydáte na výlet do 1200 km vzdálené Normandie. Historie této severozápadní části Francie je ale mnohem bohatší. Pro zajímavost – původ jména pochází z vikingského kmene Normanů. Ale to jsme přeskočili. Na samém začátku byla Normandie keltským územím, které později připadlo římské říši. Potom jej měli v držení již zmínění vikingové, později bylo ovládané Angličany, aby se nakonec ve 13. století Normandie navždy připojila k francouzské koruně. Dodnes však architektura připomíná starou dobrou Anglii. Normandie je samozřejmě navždy spojována s vyloděním vojsk. Překvapivá je geograficky. Když vám cedule zahlásí, že se nacházíte v departmentu Normandie, jedete rovinatou krajinou a dlouho čekáte co přijde. Najednou silnice padá dolů a vjedete do hezkého městečka posazeného v rozeklaném údolí. Propletete se uličkami s kamennými domky abyste vyjeli opět nahoru a pokračovali dál až k moři, kde na vás čeká divoké skalnaté pobřeží.

Dieppe - přístav kde se odehrála operace Jubilée

Dieppe, Étretat a Arromanches-les-Bains

Je třeba říci, že ve vnitrozemí Normandie je mnoho míst, která by stálo za to navštívit (třeba taková katedrála v Rouenu nebo třeba překrásné městečko Bayeux), ale náš časový plán je našlapaný, takže jedeme přímou cestou na místo činu. První zastávkou je přístav Dieppe. Vítá nás čilý ruch a pestrobarevné domy, které se staly inspirací pro řadu malířů. Je právě odliv, a tak stojíme na rozlehlé pláži. V roce 1942 se tu odehrála krutá bitva. Kolem páté hodiny ranní začala operace Jubilée. Přes šest tisíc vojáků z osmi zemí (zejména však Kanaďanů) provedlo tehdy nájezd na Němci okupovaný přístav. Cílem bylo prověřit obranyschopnost nepřítele, zajmout zajatce a ukořistit dokumenty. Akce skončila ovšem tragicky a mnoho vojáků padlo, protože je čekaly strmé skály a na nich německé bunkry obranného Atlantického valu. Pro nás je zajímavá i skutečnost, že do akce se zapojili také českoslovenští piloti 310. a 312. stíhací perutě. Po prohlídce majáku, kde desítky rybářů trpělivě čekají na svůj úspěch, projdeme městem a nacházíme příjemnou restauraci mimo veškerý turistický ruch. A dobře jsme udělali, protože tady vaří opravdu skvěle. Ochutnáváme tradiční francouzskou kuchyni. Jsme v Normandii, takže jsou to dvě typické speciality – sardinky a ústřice. Na druhý den nás čeká odpočinek od válečné historie, protože den strávíme v malebném městečku Étretat. Slunce svítí a moře hraje všemi odstíny modré. Sem jezdí turisté obdivovat nádherné pobřeží s křídovými skalami, které vytvořily unikátní přírodní scenérii na několika místech vstupující divoce do moře. Vystoupáme tedy na skály, abychom měli městečko přímo na dlani a mohli se rozhlédnout po té nádheře. Na pláži je hlava na hlavě a není divu. Je neděle a voda je příjemně teplá. Místní podnikatelé vás dopraví na lodi na odlehlé pláže, anebo můžete obdivovat zmíněné skalní útvary z moře. Skály vystupující do moře mají své názvy – Manneporte, Courtine a Aiguille. Na druhý den míříme do Arromanches-les-Bains kde se nachází pláž s krycím názvem Gold. Tady byl vybudován mohutný umělý přístav. Přímo zde se vylodilo 2,5 milionu vojáků a kolem 500 tisíc vozidel. Kamenné artefakty-zbytky přístavu ještě dnes vystupují z moře, aby navždy připomínaly historický okamžik. Panoramatický rozhled nad celou pláží a přístavem najdete na východní straně přímo nad městečkem Arromanches. Nenechte si ujít kruhové kino Arromanches 360°, kde zažijete neuvěřitelně sugestivní pohled na dramatické dny vylodění. Při zhlédnutí zhruba dvacetiminutové podívané se ocitáte přímo uprostřed bitvy, což je opravdu velmi silný zážitek. V Muzeu vylodění nechybí podrobné plány, zbraně, fotografie. Nezbývá než si dát sklenku calvadosu. Další z typických požitků Normandie. Jen je záhadou, kde se ty jablka berou, protože za celou cestu jsme nenarazili na žádný sad.

Křídové skály v Étretat nabídnou návštěvníkům krásná panoramata

Arromanches-les-Bains kde se nachází pláž s krycím názvem Gold

Jeden z mnoha zachovalých německých bunkrů obranného Atlantického valu

Omaha beach

Další den míříme do kouzelného přístavu Port-en-Bessin-Huppain. Kdo má rád moře a ryby nesmí tohle místo minout. Desítky rybářských lodí a stejný počet stánků s nejrůznějšími naprosto čerstvými mořskými živočichy a rybami je obrovský zážitek. Stejně jako místní kuchyně. Doporučujeme alespoň ochutnat specialitu v podobě lahodných mušlí dušených na bílém víně a s omáčkou z camembertu nebo klasickou rybí polévku. V příjemné náladě míříme do muzea OVERLORD. Na ploše více než 2200 m² je ke shlédnutí jedinečná sbírka artefaktů dokumentující den D a osvobození Francie. Od těžké techniky (10 tisíc ks včetně 40 vozidel) až po výpovědi skutečných vojáků, kteří se tenkrát vylodili a měli to štěstí, že přežili. Naše cesta pokračuje dál až k nedalekému ikonickému vojenskému hřbitovu (v těsné blízkosti městečka Colleville-sur-Mer), který je velkolepou poctou hrdinství amerických vojáků. Perfektně upravený trávník a na něm tisíce bílých křížů včetně několika stovek Davidových hvězd tiše připomínají netvrdší boje, které se odehrály zde na pláži Omaha, přímo pod skalnatým útesem. Na rozlehlém pozemku, který francouzská vláda zdarma pronajala Američanům jako výraz vděku, je pochováno přes devět tisíc amerických vojáků. Až na výjimky (kromě nejvýznačnějších vojáků) jsou bílé kříže bez jména. Na konci se nachází mohutný památník se zdmi pokrytými plány bitev. Uprostřed pak socha, u které se konají pietní akce. Samotná pláž s krycím jménem Omaha překvapí svou rozlohou a velikostí. Ani filmový příběh Zachraňte vojína Ryana (Steven Spielberg) nemohl vystihnout válečné inferno, které se tu tehdy odehrálo. Nacistická obrana byla právě zde velmi silná, k tomu zvedající se skály a rozlehlost pláže hrála Němcům do karet. Přesto všechno byla operace úspěšná. Na pláži stojí památník s názvem Hrdinové od francouzské sochařky Anilore Banonové. To místo se musí každému vepsat navždy do paměti. I přesto, že dnes žije pláž celkem normálním životem, takže lidé se tu sem tam koupou a děti bezstarostně dovádějí. Každý se svými myšlenkami si odcházíme „odpočinout“ do místní kavárny.

Omaha beach s památníkem Hrdinové - těžko si představit peklo, které se tu odehrálo

Muzeum Overlord s tématem dne D a osvobození v blízkosti městečka Colleville-sur-Mer

Americký hřbitov nad pláží Omaha s více než 9000 kříži

Rybářský přístav Port-en-Bessin-Huppain

Pointe du Hoc

Jedno z největších střetnutí amerických Rangerů s německými obránci se odehrálo na místě zvaném Pointe du Hoc – výběžku, který se nacházel 7 km západně od pláže Omaha – sektor Charlie. Cílem bylo zdolat 30 m vysoké strmé skály a umlčet dělostřelectvo na jejich vrcholu, které mělo údajně ohrožovat vyloďovací postup na pláži Utah. Boj to byl neobyčejně tvrdý ale krátký. Překvapením byly ale prázdné bunkry, neboť Němci krátce předtím přemístili svoji palebnou sílu jinam. Rangerům se přesto podařilo zlikvidovat část německé dělostřelecké obrany v blízkosti Utah, ale pak museli dva dny čelit německému obklíčení, než přišla pomoc. Ke zdržení došlo vlivem těžkých bojů, zejména na Omaze. Ačkoliv ztráty byly velké, nakonec se dobité území podařilo udržet. Vzpomínkou je nejen památník věnovaný této bitvě, ale i veřejnosti přístupné německé bunkry a obrovské krátery zbylé po bombardování. Point du Hoc působí velmi autenticky. Silné jsou také příběhy vojáků, které si můžete přečíst na desítkách cedulí lemujících cestu od parkoviště až k výběžku. Také Point du Hoc je dnes pod správou Američanů.

Pointe du Hoc kde zaútočilo přes 250 Rangerů aby zlikvidovali děla, která tam ale už nebyla

Mont – St – Michel

Poslední zastávkou v Normandii je opatství Mont-St-Michel postaveném na ostrově ležícím na hranici mezi Normandií a Bretaní. Opatství pochází z osmého století, kdy se biskupovi Aubertovi z Avranches zjevil archanděl Michael a přikázal mu, aby na skalnatém výběžku založil klášter. Což se také stalo. Později v jedenáctém století začala výstavba masivního kostela na nejvyšším bodě a postupně přibývaly další budovy. Je zajímavé, že díky nepřístupnosti opatství a zdejšímu moři, rozdíl mezi přílivem a odlivem patří mezi největší na světě, zapříčinil, že opatství nikdy nebylo dobyto. Dodnes průvodci varují před procházkami kolem skalnatého ostrova, tedy v době, kdy voda ustoupí, protože je nebezpečná. Příliv je velmi rychlý (15 km za hodinu) a nemálo poutníků se díky němu utopilo. Pokud přece jen budete mít štěstí a voda ustoupí natolik, že je možné Mont-St-Michel obejít, raději s průvodcem, který se postará o vaše bezpečí. K opatství se však pohodlně dostanete z parkoviště na pevnině přes nový most (cesta je dlouhá 3,5 km) anebo autobusem, která pravidelně pendluje až ke vstupní bráně. Doporučujeme si přivstat, protože zájem turistů je natolik velký, že kolem poledne není v úzkých středověkých uličkách doslova k hnutí. Po zaplacení vstupného je určitě zajímavé projít celé opatství až k nejvyššímu vrcholu včetně většiny sálů a chodeb. Mont-St-Michel byl krásný kulturní zážitek na závěr naší cesty po Normandii. Věřte ale, že na tomto kousku Francie najdete ještě mnohem více úžasných míst a zážitků, které vám budou ještě dlouho rezonovat v hlavě.