Zajímavosti kolem nás

Objevte historii hornictví – navštivte Žacléř

ČTENÍ NA 5 MIN. | 24.7.2022

Vydáte-li se na sever do Trutnova a pak ještě trochu severněji, zhruba po 18 kilometrech dorazíte do Žacléře, často nazývaného východní branou Krkonoš. Město leží v průsmyku mezi Krkonošemi a Vraními horami, prakticky na česko-polské hranici. V nadmořské výšce 600 metrů zde žije kolem 3.000 obyvatel.

První písemná zmínka o hradu Žacléř, který měl za úkol střežit obchodní stezku z českého vnitrozemí do Dolního Slezska, se datuje do roku 1334. Osada vybudovaná pod hradem se podle záznamů nazývala Bornfloss – na pramenech. Po husitských nájezdech však zanikla. Nové sídlo mělo již statut města a je zmíněno roku 1553 jako Bernstadt, čemuž odpovídá i městský znak s medvědem. Obyvatelé kraje i města trpěli za třicetileté války a později také v době slezských válek. Život tu byl tvrdý v každém období. V polovině 19. století se město stalo sídlem soudního a berního úřadu a začalo používat výhradně název Schatzlar – Žacléř. V roce 1945 bylo z kraje odsunuto mnoho německých rodin, což vedlo k zániku několika okolních obcí. Kraj se vzpamatovával velmi pomalu. Žacléř se historicky proslavil zejména dolováním černého uhlí.

Hornicky skanzen

Díky tomu, že Žacléř leží na okraji turistického centra Krkonoš, láká k výletům všechny, kdo netouží po setkání s davy turistů. Přesto se v okolí nachází celá řada cyklostezek různé náročnosti, takže je z čeho vybírat. Hlavním lákadlem jsou dvě technické památky. Tou první je nejstarší dělostřelecká tvrz Stachelberg, která byla součástí předválečného pohraničního opevnění. Druhou památkou je Hornický skanzen v areálu dolu Jan Šverma. A tam jsme se vypravili. Těžební věž jámy Jan je viditelná zdaleka, takže skanzen nelze minout, i když přehlédnete orientační značku. Na bráně nás ochotně pouští dovnitř, ale přiznávám, že jsme přijeli ohlášeni. Protože areál je dnes v soukromých rukou, a stále dochází k likvidaci některých důlních jam, což znamená, že jsou zaváženy výrobky z velkoobjemových odpadů, připravte se, že stále je tu nějaký menší provoz. Hornický skanzen vznikl na území bývalého černouhelného dolu Jan Šverma a byl otevřen v roce 2012. Současně byl prohlášen za národní kulturní památku.

Pohled do historie

Dolování uhlí v Krkonoších se nepyšní tak známou minulostí, jako třeba Kutná Hora, Jáchymov, Příbram, Kladno či Ostrava. To proto, že těžba v místních lokalitách nikdy nedosáhla takového významu. Přesto je zajímavé, že dolování uhlí na Žacléřsku je nejstarší v Čechách. První písemná zmínka se datuje do roku 1570. Najdete ji ovšem v klášteře v polském Křešově, protože pod toto opatství tehdy Žacléřsko patřilo. Dobývání černého uhlí pravděpodobně předcházelo dobývání a hutnictví železných rud, o čemž svědčí i archeologické nálezy. Průmyslového měřítka nabylo dolování uhlí až ve 30. letech 20. století, kdy došlo k otevření důlních jam Jiří, Marie, Julie a Eliška. Poprvé byly těžební jámy vybaveny parními těžními stroji, které znamenaly zlom v technologii dobývání uhlí. Nejdůležitější byla jáma Marie a Julie, z nichž každá musela mít svůj vlastní kotel a vlastní parní stroj. Z dobové fotografie jsou vidět dva komíny. Dodnes se zachoval pouze jeden z nich, a to i tak se štěstím, protože byly snahy jej nechat zbourat. Je dobře, že se tak nestalo. Komín není samozřejmě funkční, ale k areálu prostě patří. V následném období docházelo k otevírání dalších dolů. Až po roce 1945 byly spojeny pod jeden závod s budovatelským názvem Důl Jan Šverma. V padesátých letech dvacátého století byla otevřena ještě jedna nová jáma – Jan, která nahradila jámu Marie. O nějakých deset let později ukončila těžbu jáma Eliška a památkou na ni je vysoká halda se stejným jménem. Lze na ni vystoupit v rámci návštěvy skanzenu a rozhlédnout se po kraji.

Netradiční využiti důlních jam

Hlubinná těžba byla v Žacléřsku ukončena na konci roku 1992. V podzemí dolu zůstalo zhruba 75 milionů tun černého uhlí. V devadesátých letech koupil areál soukromý podnikatel a začal důl likvidovat trochu jiným způsobem, než bylo obvyklé. Začal jej postupně zaplňovat výrobky z velkoobjemových odpadů, což mělo dva efekty. Jednak likvidace druhotných odpadů z výroby, a jednak se postupným zaplňováním důlních jam eliminovalo riziko, že by po čase došlo ke stoupání kontaminované důlní vody a jejímu následnému vytékání na povrch.

Co můžete vidět?

Když navštívíte Hornický skanzen Žacléř, můžete si nejprve prohlédnout řetízkárnu, kde se horníci připravovali na směnu, pak se přes cáchovnu dostanete do šachetní budovy jámy Jan, ve které je možné se z vozíkového oběhu vydat na 52 metrů vysokou těžní věž Jan. Z věže je k dispozici panoramatický výhled na Krkonoše v čele se Sněžkou a na Vraní hory se Špičákem. Prohlídka pokračuje do budovy úpravny uhlí. Strojovna jámy Jan nabídne k prohlídce původní těžební stroj a také expozici důlního vybavení. Poslední zastávkou je přístupná štola Jitřenka, která je hluboká zhruba 100 metrů a je zde k vidění uhelná sloj. Pokud máte čas a přeje vám počasí, vyšplhejte se na již zmíněnou haldu. Nutno dodat, že k prohlídce skanzenu je nutná přítomnost alespoň 4 zájemců. Je však možné si prohlídku rezervovat předem.