Zajímavosti kolem nás

Tip na letní výlet: navštivte barokní Kuks

ČTENÍ NA 4 MIN. | 3.7.2022

Nedaleko města Jaroměře leží na břehu řeky Labe malá obec s názvem Kuks. Svět by se o ní asi nikdy nedozvěděl, kdyby si ji za své letní sídlo nevybral František Antonín Špork (1662–1738), významný mecenáš umění přelomu 17. a 18. století. Byl to právě on, kdo nechal na protějším břehu vybudovat ojedinělý barokní komplex inspirovaný mnoha evropskými vzory.

Svým způsobem dokázal ambiciózní hrabě Špork vytvořit ve světě neobvyklou symbiózu světského a duchovního života. Na jednom břehu Labe díky němu vzkvétaly lázně, jejichž přirozeným centrem se stal zámek, mimo jiné letní sídlo hraběte, a na druhém břehu postavil areál, jemuž po stránce architektury i duchovního života vévodil klášter, na který navazoval charitativní hospitál s velkou zahradou a navazujícím hřbitovem. V roce 1743 byl do hospitálu uveden řád milosrdných bratří, který se zde začal starat převážně o vojenské vysloužilce na základě stanov Hospitální nadace Františka Antonína Šporka. Hrabě Špork byl synem vestfálského vojáka, který celý život trpěl komplexem svého nízkého původu. To se však kladně odrazilo v jeho pozdější činnosti.

Aby se zalíbil šlechtě, která ho okázale přehlížela, investoval nemalé prostředky do vybudování dnes významného a ve světě ojedinělého areálu. Ve svých plánech rozhodně nešetřil. Na stavbě hraběcí rezidence, ale i na vybudování kukského hospitálu, se podílel například italský architekt G. B. Alliprandi. Byla to však především výzdoba areálu, která zařadila hospitál mezi nejvýznamnější barokní památky ve střední Evropě. Pracovali zde takoví umělci, jakými byli sochař Matyáš Bernard Braun, rytec Michael Heinrich Rentz nebo malíř Petr Brandl.

Tanec smrti

Unikátnost barokního komplexu tkví nejen v celistvosti, ale také v uměleckořemeslném ztvárnění a zpracování, do kterého dokázal přenést jedinečným způsobem duchovní rovinu. Tu lze nalézt například v rekonstruované 150 metrů dlouhé chodbě s nástěnnými malbami Tance smrti. Množství obrazů (52), které byly kompletně zrekonstruovány, a jejichž autor je neznámý, pomáhá člověku přijmout princip mementa mori, čili „pamatuj na smrt“. Je zde vedle sebe znázorněna smrt papeže, císaře, ale i prostého vojáka či chudáka, která vysvětluje, že všichni jsou stejně smrtelní. Na Tanec smrti navazuje lékárna, kam lidé chodili pro bylinky pěstované v zahradě, a přitom se mohli vzdělat pohledem na malby. Dalším zajímavým pře-kvapením bylo odkrytí studen, o kterých se předpokládalo, že se bude jednat o běžné studny řekněme klasických rozměrů. Ve skutečnosti se zjistilo, že zde byly vybudovány skoro 3 metry široké studny s hloubkou okolo 27 metrů a 18metrovým vodním sloupcem. Dodnes není zcela jasné, proč jsou studny tak obrovské.

Na fungování hospitálu se negativně nejprve podepsala hospodářská krize, ale dlouhodobější úpadek nastal samozřejmě po druhé světové válce změnou poměrů v tehdejším Československu. Areál sice dál sloužil do konce 60. let minulého století, zpočátku zde stále fungoval hospitální řád, a později jen jako léčebna dlouhodobě nemocných, nicméně začal chátrat. A to v podstatě do té doby, než Národní památkový ústav přišel s projektem jeho obnovy.

Obnova Kuksu

Kdo v současné době zavítá na Kuks, bude určitě překvapen precizností, s jakou byla tato úžasná památka revitalizována. Kromě obnovy samotného barokního objektu, která začala v roce 2007, byla kompletně zrekonstruována také rozsáhlá zahrada, ve které se i dnes pěstují byliny, jež mohou návštěvníci nejen poznat ve dvou expozicích, ale některé z nich i zakoupit v bylinkářství. Pro zajímavost, do zahrady za hospitálem se vrátilo na 144 bylinkových záhonů. Kromě toho zde vzniklo kulturně vzdělávací centrum, které návštěvníkům přibližuje zejména hospitální tradici, ale i další aspekty tehdejšího života, včetně umělecké-ho. Najdeme zde také keramické dílny, konají se zde malířská sympozia, hraje se divadlo, studenti si mohou v kostele vyzkoušet hru na varhany apod. Kuks ožil za-jímavým kulturně-společenským životem a rozhodně stojí za návštěvu a chvíle rozjímání. Na závěr jedna zajímavost – Kuks získal v roce 2017 nejprestižnější cenu Grand Prix, která se v Evropě uděluje obnoveným památkám.