Materiály a technologie

Kuchyňská skřínka ukotvená do sádrokartonu hmoždinkou?

ČTENÍ NA 5 MIN. | 12.1.2025

Sádrokarton má v dnešním stavebnictví své pevné místo, za což vděčí mnohaletému vývoji. Tytam jsou doby, kdy sádrokartonové příčky pouze opticky místnost rozdělovaly a podhledy jen zakrývaly. Dnešní sádrokartonové desky mají řadu nadstandardních vlastností, které je možné využít v širokém spektru stavebních konstrukcí. Podle typu desky jsou to konstrukce vhodné do vlhkého prostředí, k pasivní ochraně proti požáru, pro standardní bytové i mezibytové příčky, pro řešení stavební i prostorové akustiky atp. O kvalitě a účelovosti svědčí fakt, že sádrokartonové desky často vylepšují vlastností běžných stavebních konstrukcí. Pouze jedna vlastnost je stále v očích veřejnosti na okraji důvěryhodnosti, a tou je únosnost takové konstrukce a možnost zavěsit na sádrokarton těžší předměty, jakými jsou například kuchyňské skříňky.

Nenosná ale zatížitelná příčka

Na úvod je důležité připomenout, že sádrokartonové konstrukce jsou v principu nenosné, což ale neznamená, že neunesou určité zatížení, myšleno nedynamicky namáhané tzv. konzolové zatížení, které nemá těžiště přímo v rovině opláštění, ale působí silou na rameni (moment síly). Platí, že vše je odvislé od počtu a typu sádrokartonových desek v konstrukci, ale také na typu a počtu zvolených hmoždinek. Řeč je o možném dodatečném zatížení až 150 kg na metr délky stěny, což bezpečně postačí k zavěšení kuchyňských skříněk, knihoven, boilerů apod. Je zřejmé, že problematiku zavěšení těžkých předmětů na sádrokartonové stěny nelze jen tak podcenit, ale na druhou stranu při správném postupu není třeba se obávat.

Parametry versus kilogramy

Technické řešení „zavěšení“ ovlivňuje primárně několik parametrů. Jednak je to excentricita (hloubka skříňky), dále je to hmotnost samotné skříňky a v neposlední řadě únosnost sádrokartonové desky nebo lépe vrstvy zvolených desek. Ale pozor, technicky vzato svoji roli hraje také únosnost celku, tedy celé příčky, což ovlivňuje volba profilů včetně jejich rozměrů. Pro názornost uvedeme jeden příklad, kdy běžná kuchyňská skříňka má hloubku do 400 mm (excentricita do 200 mm) a hmotnost takové kuchyňské skříňky vyrobené z dřevotřísky je přibližně 23 kg (rozměr 60 x 70 x 35 cm). Jakmile se skříňka naplní nádobím, pak její hmotnost vzroste například až na 50 či 70 kg – záleží tedy na obsahu. Jestliže potřebujeme na sádrokartonovou stěnu ukotvit podobný typ předmětu jakými jsou zmiňované kuchyňské skříňky, rozhodně se doporučuje použít v konstrukci příčky dvě pevné sádrokartonové desky, například Knauf Diamant o tloušťce 12,5 mm. Jak již bylo naznačeno, nyní velmi záleží na typu použité hmoždinky. Musí to být hmoždinka, která je určena pro tyto situace. Například kovová hmoždinka Hartmut, kterou doporučuje přímo firma Knauf, ale možností je samozřejmě více (např. speciální kovové hmoždinky firmy Fischer). Únosnost zmiňované hmoždinky Hartmut ve dvojitém opláštění deskou Diamant je 70 kg na jednu hmoždinku, což logicky na výše uvedený příklad ukotvení kuchyňské skříňky postačí i s dostatečnou rezervou (stačí 2 hmoždinky na jednu skříňku). Bonusem k tomuto řešení je i to, že skříňku lze ukotvit prakticky v jakémkoliv místě příčky.

Volba desky se odvíjí od zatížení

Lehké předměty, jakou jsou lampičky, nejrůznější poličky či třeba moderní televize je možné ukotvit do sádrokartonové stěny i na jiný typ desky než je zmiňovaný Diamant. Rovněž je možné použít i jinou hmoždinku. Pozor ale, je třeba se vždy zajímat o to, kolik kg taková hmoždinka unese, což ve svém technickém listě stanovuje její výrobce. Prakticky vzato volíme tedy typ sádrokartonové desky do konkrétní příčky podle předpokládaného zatížení. Rozhodně je dobré zapomenout na upevňování skříněk s pomocí šroubů do sádrokartonu, neboť jejich únosnost je výrazně menší a hodí se například na zavěšení obrazů a podobně lehkých předmětů. A my chceme mít přece jistotu.

Vraťme se krátce ještě na začátek. Z pohledu únosnosti příčky jako celku je třeba zvážit co by se dělo, kdyby došlo k jejímu přetížení. Jedná se o situaci, kdy sice nedojde k pádu příčky, ale k jejímu průhybu. Jeho hodnota nesmí překročit 1/200 výšky u sádrokartonových stěn do 4 metrů. Což je kategorie klasických příček v bytech a rodinných domech. Aby takovému nebo většímu průhybu bylo zabráněno, je zapotřebí volit v podkonstrukci odpovídající profil, tedy nejlépe CW 75 v osové rozteči max 625 mm.

Slovo na závěr

Ačkoliv jsme problematiku kotvení těžších předmětů do sádrokartonové stěny ukázali na jednom jednoduchém příkladě, je možné konstatovat, že únosnost opláštění sádrokartonových příček při vhodné kombinaci desek a typu hmoždinky je vysoká a v bytové výstavbě dostačující. Spíše lze říci, že v některých případech je únosnost opláštění dokonce vyšší než únosnost podkonstrukce do které se zatížení přenáší. Ale i to je vždy možné vyřešit, neboť lze vhodným opatřením zvyšovat tuhost podkonstrukce, například zvýšením počtu desek, zmenšením rozteče profilů či záměnou profilu za větší nebo za profil s větší tloušťkou plechu. Z uvedeného vyplývá, že v suché výstavbě není čeho se obávat. A to jsme nemluvili o dalších alternativních řešeních, které představují například desky zpevněné ocelovým plechem nebo podkonstrukce vyztužené navíc v rovině ukotvení traverzou. Proč to všechno, když jsou jiné stavební materiály? No protože vždy myslíme na to, že sádrokartonové konstrukce jsou vždy subtilnější, lehčí a tím pádem přinášející úspory.

i.s. Foto autor a archiv Knauf