Architektura

Současná architektura: Nová Masaryčka v centru Prahy

ČTENÍ NA 4 MIN. | 28.2.2025

Dokončení Tančícího domu na Jiráskově náměstí vyvolalo mezi Pražany zprvu rozporuplné pocity. Psal se rok 1996. Byla to doba, kdy se společnost teprve vzpamatovávala z nové doby, a kdy ještě nedokázala docenit ojedinělé architektonické dílo, které tehdy vzniklo. Dnes je situace naštěstí jiná a přínos nové architektury nabyl pro společnost na významu. Je tedy pozitivní, že u nás vznikají unikátní projekty světového významu, na kterých se podílejí renomovaní architekti či studia. Jedním z takových je projekt komplexu budov Masaryčka, jejímž autorem je světově proslulé studio Zaha Hadid Architects. Investorem je společnost Penta Real Estate, která zde má dokonce své sídlo.

Jedním z cílů ambiciózního projektu bylo revitalizovat rozsáhlý brownfield, který se vytvářel roky kolem Masarykova nádraží. Nutno říci, že Penta Real Estate má v obnově pražských brownfieldů velké zkušenosti. Stojí za ní například revitalizace prostoru od stanice metra Jinonice až ke stanici Radlická na Praze 5, kde byly na území továrního areálu Waltrovky postaveny kancelářské budovy Aviatica, Dynamica a Mechanica, dále rezidenční čtvrť s parkem a související infrastrukturou. V současné době byla dokončena také výstavba v sousední lokalitě Nové Waltrovky.

„Masaryčka“ je komplexem kancelářských budov s obchody, bistry a restauracemi v přízemí. Hlavní dominantou je zlatá věž evokující z jedné strany tvar lokomotivy. Architekturu navrhla Zaha Hadid krátce před svou smrtí, přičemž její myšlenkou bylo věnovat Praze další věž, neboť ve světě je město známé jako Praha stověžatá. Při čelním pohledu z ulice V Celnici padne do oka nápadné zlaté žebrování, ale teprve z jižního směru, to znamená od Masarykova nádraží, vyjde najevo, že se žebrování spojuje v organickou hmotu evokující kola, přičemž celá budova působí navenek jako obrovská lokomotiva.

Kancelářský a obchodní komplex Masaryčky tvoří dvě budovy, které jsou propojeny společným dvouposchoďovým suterénem. Rozloha komplexu je 28 tisíc metrů čtverečních. Masaryčka je součástí modernizace historického Masarykova nádraží, které vzniklo ve 40. letech 19. století na okraji Nového Města Pražského. Nádraží, které nebylo nikdy průjezdné, sloužilo výhradně osobní přepravě. Nová budova má dvojitě izolovanou fasádu, která zajištuje optimální osvětlení interiérů přirozeným světlem. Lineární budova je přerušena kaskádovitě uskočenými terasami, přičemž terasy na východním konci nabízejí v každém patře kanceláří přímý výstup na venkovní plochy. Budovy jsou vybaveny vyspělými technologiemi včetně rekuperace odpadního tepla a inteligentním řídícím systémem, který monitoruje situaci a podle ní upravuje teploty v interiéru s cílem minimalizovat spotřebu energie. Nechybí zde například „zelená střecha“ nebo recyklace šedé vody, která pomáhá snížit spotřebu vody v dané lokalitě. Zatímco společné prostory jsou dílem architektonického studia, jednotlivé fit-outy již byly navrženy architekty konkrétních nájemců. Liší se svým pojetím, designem ale třeba i akustikou.

Konstrukční řešení obou budov je založeno na železobetonovém monolitickém sloupovém skeletu se systémem vnitřních komunikačních jader. Pro vstup do budovy jsou k dispozici dvě recepce jejichž design připomíná organické struktury, které jsou vyrobeny z větší části z Corianu (dodavatel AMOS DESIGN). Na konkávní a konvexní křivky navazuje Barrisol a také sádrokartonové konstrukce. V budovách je třicet lobby prostor, z nichž 26 je nadzemních. Podobně jako v řadě jiných administrativních budov, také zde jsou interiéry postaveny s pomocí suché výstavby, tentokráte se jednalo o systémy Knauf. Jedním z důležitých témat, kromě požární bezpečnosti, bylo řešení akustických vlastností pro kanceláře rozličných nájemců. Proto byly používány vesměs materiály s přidanou hodnotou. Ale nejen s akustikou, ale také s množstvím instalací se stavba při realizaci musela vypořádat.

Projekt Masaryčky, ať již názor na něj může být odlišný, rozhodně obohatil centrum města o přírůstek moderně vyhlížející architektury, která z kdysi ošuntělého místa udělala atraktivní prostor včetně nového náměstí. Rukopis proslulého studia je pro město zcela jistě pozitivním přínosem.

i.s.