Letem světem BigMatem

Stavebniny Zeman Bystřice nad Pernštejnem

ČTENÍ NA 6 MIN. | 30.7.2022

Nacházíme se v Bystřici nad Pernštejnem, ve městě založeném ve 13. století, jehož jméno bylo původně odvozeno podle říčky, kterou kronikáři nazývali Bystřička, dnes Bystřice. Od 14. století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrem okolních vsí, které patřily do Pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město. Nedaleký gotický hrad, sídlo jednoho z nejmocnějších rodů – pánů z Pernštejna, láká turisty z celého Česka. Není divu, neboť hrad patří mezi nejkrásnější a nejzachovalejší historické památky u nás. Ale my nejsme na turistickém výletě, ale na návštěvě v BigMat stavebninách ZEMAN. Uvítal nás jeden ze tří majitelů, Miroslav Vraspír.

Prozraďte, kdy byla firma založena a co vás k oboru přivedlo?

Firmu jsme založili v roce 1992. Začínali jsme ve třech lidech tady v Bystřici a postupně jsme se rozšiřovali. Po deseti letech jsme koupili pobočku v Doubravníku, později druhý větší areál u nás v Bystřici nad Pernštejnem. Před šesti roky jsme koupili také stavebniny v Novém Městě na Moravě. Dnes máme 32 zaměstnanců.

Proč ale zrovna stavebnictví?

Já jsem původně vyučený mechanik seřizovač. To byl učební obor s maturitou. Ve fabrice mě to moc nebavilo, a tak jsem odešel dělat řidiče. Po nějaké době jsem dostal nabídku pracovat v ČSAD a později jsem přešel na pozici dispečera nákladní dopravy. V té době jsme začali přepravovat pro stavebníky cement a písky. Náhoda tomu chtěla, že tu přestaly prosperovat stavebniny, které patřily bývalé Jednotě. Domluvili jsme se s Jiřím Zemanem, tehdy zaměstnancem těchto stavebnin, že je vezmeme na zkoušku do pronájmu. Jenže do roka chtěla Jednota stavebniny prodat, a tak jsme přibrali Jiřího Bureše, vzali si úvěr a společně jsme je koupili. Tenkrát byl úrok na úvěr neuvěřitelných 20 %. Spoustu věcí jsme nevěděli a učili se za pochodu, ale tehdy to byla zajímavá doba.

Jak jste rozšiřovali sortiment a v čem se lišíte od konkurence?

Svým sortimentem se řadíme mezi všeobecné stavebniny, to znamená, že tu zákazníci najdou vše potřebné pro hrubou stavbu a vše ostatní, co k ní patří. Začínali jsme s cementem a zdicím materiálem, postupně jsme přibírali další materiály včetně sanitární keramiky, potrubí, kanalizace, střech apod. Řekl bych, že máme velmi dobré výsledky v prodeji střešní krytiny Bramac, protože patříme k největším prodejcům na okrese. Velký krok jsme udělali v izolacích, které nám dnes tvoří skoro 30 % obratu. Prioritu mají u nás zavedené značky, protože je zákazníci vyžadují, ale snažíme se také podporovat regionální výrobce.

Kdo je vaším typickým zákazníkem?

Neupínáme se na žádné velké stavební firmy nebo developery. Spolupracujeme samozřejmě s několika regionálními firmami, ale cca 60 % obratu tvoří drobní zákazníci – domkaři.

Jaký máte obrat?

V loňském roce jsme překročili 250 milionů. V letošním roce bychom měli dosáhnout 300 milionů. Je to dané vývojem cen, objem prodaného materiálu se ale nezvyšuje.

Jaké máte plány do budoucna?

My se především snažíme dělat to co děláme dobře. Obnovujeme vozový park a nyní máme objednané nové nákladní auto s HR značky Volvo. Postupně chceme opravovat všechny naše areály. Například v loňském roce jsme opravovali střechu plechové haly teď se chystáme udělat novou betonovou podlahu. Shrnu to, děláme hlavně investice do stávajících areálů. Do ničeho nového se pouštět nechceme, a ani doba tomu nenahrává. Musím říci, že za těch 30 let, co v tomto oboru podnikáme, nepamatuji takový chaos jako je teď.

Ano, asi nikdo nepamatuje takové cenové extrémy, jako v posledních měsících. Čím myslíte, že je to způsobené?

Určitě to není způsobeno covidem ani válkou na Ukrajině. Je to dlouhotrvající jev, ve kterém se postupně zkupovaly malé firmy a důsledkem je, že přirozená konkurence tržní ekonomiky zmizela.

Máte pocit, že stavebnictví začalo nyní stagnovat?

To, co nyní probíhá, je dlouhodobý proces. Stavbu rodinného domu spoustu lidí odložilo, protože se cena materiálů výrazně navýšila. Rozjeté stavby a projekty se samozřejmě dokončí, protože ty se řeší několik let dopředu. Mnozí privátní stavebníci ale počkají, až se ceny ustálí. Můj dojem je, že prodeje objemově klesly na polovinu, ale finančně to zatím není poznat.

Co bylo inspirací pro vstup do BigMatu a co vám to členství přineslo?

Dlouho jsme se tomuto kroku bránili, protože jsme nechtěli ztratit vlastní identitu. Ale pak nám bylo vysvětleno, že si nadále budeme obchodovat sami za sebe, ale pod společnou hlavičkou se bude lépe vyjednávat s výrobci. Šli jsme do toho hlavně proto, abychom byli schopni konkurovat velkým hráčům. Společně uděláme velké obraty a nemusíme brát materiál přes jiné velkoobchody nebo od konkurence.

Měníte třeba sortiment na základě doporučení centrály, nebo si jedete to své?

Jedeme si to své, ale občas nás centrála v něčem popostrčí. Když máme s nějakým produktem, nebo výrobcem špatné zkušenosti, tak do toho nejdeme.

Je něco, co vám chybí?

Všechno je to o lidech. Jako vždy. V sortimentu bychom mohli mít spoustu jiných materiálů, ale není to jednoduché. Snažíme se mít co nejširší nabídku, ale v dnešní době internetu si lidi seženou prakticky cokoliv.

Jak trávíte svůj volný čas mimo firmu?

Do 40 let jsem aktivně sportoval a hrál vesnickou ligu v hokeji. Potom jsem ze zdravotních důvodů sportovní aktivity velmi omezil. Když mi bylo padesát, založili jsme s kamarády skupinu „Hvězdy rybníků“ a dvakrát týdně po celý rok hrajeme hokej na bystřickém zimním stadionu. Sem tam nějaký tenis, florbal. Snažím se zvelebit něco doma okolo rodinném domku a ve vesničce, ve které bydlím. Mám pět dětí, dvě vnoučata a třetí je na cestě, takže se snažím věnovat rodině. Pořád je co dělat. Každý pátek chodím na výborné Poličské pivo do místní nálevny.

Děkujeme za rozhovor

i.s.