Materiály a technologie

Jak posuzovat kvalitu hlazených sádrových omítek?

ČTENÍ NA 4 MIN. | 20.7.2024

Většina řemeslníků již dobře zná rozdělení povrchů sádrokartonových příček a stěn do čtyř kvalitativních tříd – Q1 až Q4. Zcela identicky se takto kvalifikují i povrchy hlazených sádrových omítek. Jak od sebe jednotlivé třídy odlišit a jak dosáhnout příslušné kvalifikace? Při navrhování specifikace kvality povrchu sádrových omítek by se mělo respektovat o jakou místnost a s jakým osvětlením se v ní počítá. To je z hlediska posuzování kvality povrchu velmi důležité. Světlo totiž dělá na povrchu stěny velké divy a spolehlivě odhalí nejednu chybu. Místnost orientovaná na jih, ve které bude velmi intenzivní světlo, bude s největší pravděpodobností potřebovat nejvyšší kvalitativní třídu Q4. Naproti tomu v tmavé komunikační chodbě asi nebudeme potřebovat tu nejvyšší kvalitu.

Základní rozdělení

Pojďme si tedy říci, co v praxi jednotlivé třídy znamenají. V případě, že projektant stanoví třídu kvality Q1, znamená to, že se bude jednat o omítku bez zvláštních požadavků. Řemeslník omítku po aplikaci pouze srovná do roviny a je hotovo. Na povrchu budou pochopitelně znát všechny nerovnosti a hrubosti, které souvisí s jejím zpracováním. Tato hrubá kvalita postačí například v těch případech, kdy na stěnu přijde nějaký obklad.

O stupeň výše je kvalitativní třída Q2. V tomto případě se natažená omítka srovná latí a rozfilcuje hladítkem. Následuje další krok, kdy se povrch omítky roztočí houbou, to znamená rozfilcuje a hladítkem se vyhladí šlem na jejím povrchu. Povrch takové omítky je hladký, ale s viditelnými stopy po tazích hladítka včetně drobných nerovností.

Dalším stupněm je kvalitativní třída Q3. To už znamená větší pečlivost při zpracování. První sled kroků je totožný jako u třídy Q2. Rozdíl mezi třídami se dosáhne tím, že povrch omítky se na závěr opětovně vyhladí hladítkem – povrch se tzv. „utáhne. Důležité je načasování. Pokud je to možné, pak se doporučuje tento finální krok provádět na druhý den, přičemž nejdříve je nutné povrch omítky navlhčit. Hladítko se používá dlouhé – tzv. motýl. Jestliže to možné není, můžeme finální krok provézt ve stejný den, ale s minimálně hodinovým časovým odstupem. Výsledkem technologického postupu je velmi pěkný hladký povrch bez viditelných nerovností a dokonce bez stop po zpracování. Takový povrch je akceptovatelný ve většině situací. V místnosti, kde na takový povrch dopadají intenzivní slunečními paprsky, případně umělé světlo, budou zejména při pohledu z boku jemné přechody a stopy po zpracování poznat. Sice je to otázka vkusu a vnímání každého jednotlivce, ale „stíny“ tam vidět budou.

To nejlepší na povrchu

A pak je tu nejlepší kvalita povrchu hlazených sádrových omítek, která snese ta nejpřísnější kritéria. Plochy mohou být osvíceny z různých směrů a přesto by na nich neměla být znát sebemenší nerovnost nebo stínování. To je kvalita Q4, kterou lze dosáhnout jen v případě celoplošného přestěrkování kvalitními tmely v tloušťce do 2 mm. Povrch se navíc musí perfektně vyhladit a na sucho vybrousit jemným brusným papírem (min. zrnitost 180). Příkladem takového tmelu je Knauf ROLL & SPRAY MAX, Fill & Finish Light nebo Uniflott Finish. Kvalitu povrchu Q4 je zapotřebí předepsat a realizovat u tmavých stěn, které jsou například u administrativních budov populární. Ale nejen tam. Tmavé stěny jsou elegantní, ale velmi háklivé na viditelnost struktury povrchu. Viditelnost nerovností může ovlivnit rovněž finální barva. Z praxe to většina řemeslníků zná. Nátěr nic neschová ba právě naopak. Nejvíc problematické jsou také lesklé nátěry, které si opět vyžádají kvalitu Q4. Naopak matný nátěr je v tomto ohledu nejvíc benevolentní. Vyplatí se tedy řešit kvalitu povrchu předem se všemi okolnostmi, které ji mohou vizuálně ovlivnit – tj. zejména osvětlení a barva stěny.

Na závěr ještě malé doplnění. S problematikou kvality povrchů hlazených sádrových omítek souvisí norma ČSN EN 13914-2, která specifikuje navrhování, provádění a přípravu vnitřních omítek. Podle této normy se například rovinatost omítky posuzuje na základě šesti tříd rovinnosti. Pro sádrové omítky by měla platit třída 3, která připouští odchylku 5 mm na 2 metrech měřicí latě. To je ovšem v praxi nemyslitelné, a proto se všichni zpracovatelé přiklání k doporučení Svazu výrobců suchých maltových směsí, ve kterém je stanovená odchylka 2 mm na 2 metrech měřicí latě.

i.s. Foto autor a archiv Knauf