Materiály a technologie

Jak se starat o dřevo VENKU

ČTENÍ NA 7 MIN. | 15.8.2023

Dřevěná fasáda, terasa, zahradní nábytek nebo oplocení. Jen na málokteré zahradě nenajdeme alespoň jedno z toho. Vítr, slunce a déšť si ale u všeho dřevěného brzy vybere svou daň. Chcete nechat dřevo, aby se v průběhu času proměňovalo, nebo lpíte na dokonalosti? A víte, co všechno je třeba si ujasnit, než vezmete do ruky štětec a otevřete plechovku?

Důležitý je druh dřeva

Čím je dřevo tvrdší, tím je odolnější. Existují i takové druhy dřeva, které (pokud se smíříme s šedivou patinou) nepotřebují ošetření vůbec, protože jsou ze své podstaty odolné proti dešti, plísním a dřevokazným houbám. Příkladem může být tvrdé a stálé dřevo akátu nebo západní červený cedr či jedle douglaska. Na fasády se obvykle používá sibiřský modřín, exotické dřeviny zase najdeme nejčastěji na terase. Pokud budete volit z klasické palety tuzemských dřevin, v exteriéru vás nemine minimálně napuštění dřeva impregnací, která materiál ošetří proti biologickým škůdcům, tedy houbám, plísním a dřevokaznému hmyzu (bývá součástí některých tenkovrstvých lazur, takže při jejich použití tento krok odpadá). Pokud chcete povrch dřeva dál zušlechťovat, je na řadě další vrstva, která se postará o ochranu před povětrnostními vlivy – vodou, UV zářením a působení vzdušného kyslíku.

Staré nebo nové dřevo?

Velký rozdíl je také mezí ošetřením právě dokončené konstrukce a obnovou nátěru u staršího kousku. Nové dřevo má obvykle nestejnorodou savost povrchu a vždy je proto před aplikací nátěru vhodné povrch přebrousit, aby mohlo dojít k zakotvení nátěrové hmoty. Například dřevo s hoblovaným povrchem bez přebroušení vpíjí nátěry velice špatně. Je třeba dbát i na vlhkost natíraného dřeva a u každé nátěrové hmoty se držet doporučením výrobce – jinak není kvalita a trvanlivost ošetření jistá.

Staré dřevo oproti tomu saje výborně, je u něj ale zase nutné pečlivě odstranit zdegradovanou vrstvu, aby mohla nátěrová hmota co nejlépe přilnout. U vsakovacích nátěrů je nezbytně nutné odstranit zbytky minulých krycích nátěrů nebo přebrousit povrch neošetřený, popřípadě ošetřený vsakovací nátěrovou hmotou. Aplikace krycího nátěru je pak o něco náročnější, protože jakmile se důsledně neodstraní veškeré již narušené části až na zdravý masiv, krycí nátěr bude praskat a odlupovat se.

Aby dřevo vydrželo co nejdéle, je nutná zejména jeho konstrukční ochrana, která omezí nebo úplně vyloučí působení povětrnosti. Třeba vhodný přesah střechy, správné seřezání plotových planěk nebo omezení přímého kontaktu dřeva se zeminou.

Druhy nátěrových hmot

Existují dva typy nátěrů – transparentní respektive polotransparentní, tedy impregnace, oleje a tenkovrstvé lazury, které se do dřeva vsakují a na povrchu tvoří maximálně tenoučký ochranný film. Nepřekrývají strukturu dřeva, naopak ji většinou zvýrazňují. Dřevo tak i po ošetření zůstává dřevem – a to jak na pohled, tak na dotek. Druhou skupinou jsou nátěry krycí (nejčastěji emaily nebo laky), které zcela překryjí strukturu dřeva a uzavřou ho. Povrch je pak mechanicky odolnější, hladký a snadno čistitelný.

Typické šednutí dřeva způsobuje především vliv UV záření. UV stabilitu některých nátěrů tak určuje UV filtr a jeho kvalita – to se týká zejména transparentních laků a transparentních nebo polotransparentních lazur. Funkci UV filtru pak u další skupiny nátěrů suplují barevné pigmenty – to je parketa především krycích barev, ale i zabarvených lazur. Pokud ošetříte dřevo transparentním nátěrem bez UV filtru, nebude proti UV záření chráněno a i pod nátěrem bude šednout.

Jak často obnovovat nátěr?

Tenkovrstvé lazury je třeba obnovit v řádu několika let, povrch je před opětovnou aplikací třeba očistit a přebrousit. Krycí nátěry zpravidla vydrží mnohem déle, jejich obnova je ale zase náročnější, protože je třeba velmi důsledně odstranit veškeré odlupující se narušené části nátěru. Povrch dřeva ošetřený lazurou může dýchat, tedy i vysychat. U krycího nátěru dřevěná struktura zmizí a výsledný povrch dřeva je mechanicky odolnější. Zase ale ve chvíli, kdy nátěr praskne a dovnitř se dostane vlhkost, která nemá kudy odvětrat, může dojít velmi rychle k degradaci celého dřevěného prvku. Jiné je to u olejů, kterými se typicky ošetřují například terasy. Ty je třeba častěji obnovovat – někdy i dvakrát ročně, zase ale stačí povrch před aplikací pořádně zamést.

Důležité je také nepodceňovat aplikační teplotu a počet vrstev, který má výrobce ověřen praktickými zkouškami. Více neznamená lépe!

Nabídka na trhu

Tenkovrstvé lazury se zasáknou hluboko do dřeva a neuzavírají jeho povrch. Silnovrstvé (lakové) lazury se vsakují do dřeva jen minimálně a na povrchu vytvoří ochrannou vrstvu podobnou laku. Při jejich aplikaci je také třeba dřevo nejdříve ošetřit napouštědlem (impregnací). Silnovrstvé lazury pak brání pronikání vody a páry v obou směrech a používají se na prvky z dobře vysušeného dřeva, které se neprohýbají ani jinak výrazně nemění tvar ani rozměry – okna, dveře, okenice. Při renovacích mohou částečně skrýt nedostatky povrchu. Laky vytvoří ještě o něco tvrdší povrch a uzavřou póry dřeva dokonaleji. Povrch může být lesklý, matný nebo polomatný. Chrání tak dřevo lépe, mnohem hůře se ale odstraňují a ztěžují tak renovaci povrchu. Tenkovrtsvé lazury se nejčastěji používají na ošetření pergol nebo plotů. Krycí barvy mají trochu složitější aplikaci – na již naimpregnované dřevo je třeba nejdříve nanést krycí nátěr a po jeho přebroušení pak ještě ve dvou vrstvách nátěr finální. Těchto nátěrových hmot ale existuje velice široká barevná škála, složení syntetické nebo vodou ředitelné, s povrchem v lesku, matu nebo polomatu.

Voda nebo ředidlo?

Kromě olejů najdete na trhu dvě základní skupiny nátěrů – syntetické a vodou ředitelné. Syntetika představovala dlouhá léta klasiku, u které platilo, že hlouběji proniká do dřeva a má tak o něco delší životnost. To už ale v dnešní době není pravda, protože vodou ředitelné nátěry obsahují pojiva, jejichž molekuly se svou velikostí rovnají velikosti molekul syntetických nátěrů. Některé vodou ředitelné lazury navíc obsahují příměs oleje, který se velmi dobře vsakuje a savost takových nátěrů je pak naprosto srovnatelná se syntetikou. Syntetické nátěry jsou lepší při obnově částečně zdegradovaného staršího dřeva, protože snesou i ne úplně dokonale odmaštěný a očištěný povrch. Vodou ředitelné nátěry jsou zase o něco šetrnější k životnímu prostředí a při práci mnohem méně „zapáchají“.

Při výběru nátěrové hmoty je dobré sledovat obsah sušiny, která v nátěrové hmotě udává obsah pevných látek. Hodnota se udává v procentech. Čím je toto číslo vyšší, tím lepší ochrany dřeva nátěrová hmota dosahuje. Číslo udává, jaké % barvy zůstane na povrchu po odtěkání všech rozpouštědel, které barva obsahuje.

Zdroj obrázků: Pixabay a i.s.