Architektura

Lidé budou hledat kvalitní pozemky a budou potřebovat architekta

ČTENÍ NA 5 MIN. | 13.11.2021

Jedním z významných českých architektů, kteří se v posledních deseti letech zapsali do podvědomí odborníků i širší veřejnosti je Ing. arch. Jan Jakub Tesař. Se svým profesním partnerem Jánem Stempelem založili v roce 2008 vlastní architektonickou kancelář, kromě toho působí jako pedagog a proděkan na FA ČVUT. Je držitelem mnoha ocenění, ale především je spoluautorem řady zajímavých rodinných domů, které staví, jak sám říká, tak aby sloužily svým uživatelům, a ne jako výkladní skříň originality a okázalosti. Nás zaujalo hned několik staveb, mezi které patří například rekonstrukce mlýna ve Středních Čechách, nebo pasivní dům v Krušných horách.

Jak se podle vás změnila za posledních dvacet let architektura rodinných domů?

Je pravda, že máme poměrně bohaté portfolio rodinných domů postavených pro konkrétní privátní klientelu. Domy, které jsme navrhovali my, jsou šité na míru, a to je podle mého názoru největší změna, která se za posledních dvacet let v architektuře rodinných domů stala. Je možné vypozorovat, že počet staveb, které vznikají na základě dialogu mezi architektem a klientem, každým rokem roste. Není to nic nového nebo převratného, spíše jsme se vrátili do doby před sto lety, kdy byl tento způsob stavění zcela běžný. Architekt navrhoval nejen nájemní domy, ale i rodinné domy a vily. My se s kolegou Stempelem tímto vývojem nezabýváme jen prakticky, ale i teoreticky. Vydali jsme již tři knihy pod názvem 99Domů, kde jsme vývoj architektury posledních let, jak o ní hovoříte, zmapovali. Jsou to domy postavené v Čechách a českými architekty, i když v posledním díle máme i některé známé kolegy ze zahraničí, kteří dům v Čechách postavili, například Vasa Perović. Na druhou stranu stále s velkým náskokem převažují stavby, které nejsou dílem architekta, ale inspirované katalogy rodinných domů. Nedávno jsem si dělal kontrolní součty a vychází mi, že domů navrhovaných architekty je kolem 2-3 %. Podle mého názoru bude toto číslo dále stoupat. Jedním z důvodů je pokles kobercového zastavování polí okolo stávajících vesnic, a také nárůst zájmu po obnově stávajících nemovitostí a revitalizaci vesnic. V těchto případech si katalogový dům již neobjednáte, ale budete se muset obrátit na architekta, který si s rekonstrukcí poradí. Přibude také míst, kdy starý dům zboříte a místo něj postavíte nový.

Máme důvod si myslet, že privátní investoři v posledních letech vyspěli?

Zcela určitě. Lidé, kteří v současné době staví, nejsou rychlí zbohatlíci jako v devadesátých letech. Dnes jsme třicet let od revoluce a řada úspěšných lidí se v té době teprve narodila, chodila do škol, teprve budovala své živnosti, a peníze vydělala prací. Velmi často se jedná o čtyřicátníky a padesátníky, kteří si váží hodnot. Tedy ne ve smyslu rychle jsem nabyl, tak udělám něco okázalého. Naopak, projevuje se v tomto ohledu kultivovanost střední třídy, která si může rodinný dům dovolit. Je to podobné jako když si pořizujete nové auto. Raději si koupíte kvalitní střední třídu než luxusní nekvalitní auto, čili radši investujete do menšího, ale o to kvalitnějšího domu. Architekt se stává značkou a v kultivovanějších kruzích se často říká, kdo má dům od kterého architekta. Je to sice jistá forma snobismu, ale bývalo tomu tak vždycky.

Katalogových domů bude ubývat již z toho důvodu, že klesá počet atraktivních pozemků, nemyslíte?

Už jsem to naznačil. Pevně věřím, že lidé nakonec pochopí, že z pole se kvalitní lokalita k bydlení stává velmi těžko. Každému se přece líbí krásná náves, chodníky, stromořadí, tam se cítí příjemně. Škoda není páchána v tom, jaké se tam postavily domy, ale jak je to pole rozparcelované a kolik prostoru zbylo na hezké ulice. Dům předělat můžete, ale ulice už neopravíte. Z toho vyplývá, že lidé budou hledat kvalitnější pozemky a budou potřebovat architekta.

V momentě, kdy vás osloví klient, co je klíčové pro to, abyste našli společnou řeč?

V okamžiku, kdy poznáme klienta a jeho pozemek, už nám to v hlavě „šrotuje“ jak by mohl dům vypadat, a hned začneme projektovat. Pro nás je strašně důležité dělat domy, které nás baví. Musí nás bavit místo i ten klient. Nebráníme se úvodním schůzkám, kde si vyjasníme co můžeme nabídnout a zjistíme, jestli si budeme rozumět. Naše práce je podrobit program toho klienta určité kritice a projít si jeho představy s realitou. Každý jsme jiný a od toho jsme tady, abychom diskutovali a některé chybné představy vyvraceli.

Odmítáte také nějaké klienty?

Už se nám to stalo. Bylo to v momentě, kdy jsme byli přesvědčeni, že komunikace by nefungovala. Někdy je to ale z kapacitních důvodů. Když už něco děláme, chceme dům vymyslet, navrhnout a mít i stavbu pod kontrolou.

Je možné nějak definovat současný architektonický styl, který nyní převládá?

Na to je, myslím, příliš brzy. My jsme ve třech knihách představili architekturu rodinných domů od roku 2000 až po rok 2020. Je v tom jistá chronologie, ale kdybych vám ty knihy zpřeházel, nepoznáte rozdíl, a budete se na to dívat celistvě. Ale co jsme naopak vypozorovali, že knihy ukazují na rozdíly podle lokalit. Od východu na západ začnete vnímat odlišnosti, což má jeden důvod, že architekti pracují s kontextem místa. Podívejte se například na domy na Šumavě. Cítíte, že architekti věděli přesně co dělají. I když dům bude vypadat moderně a vedle něj necháte starou stodolu, dohromady to bude fungovat. Co se mění, jsou požadavky. Zejména se klade větší důraz na kvalitu, klidně na úkor velikosti. S tím souvisí i medializované téma udržitelnosti a snahy mít za každou cenu visačku pasivního nebo alespoň nízkoenergetického domu. Přinesl to vývoj technologií. Domy jsou si například podobné velkými okny, ale liší se trojskly, profily apod.

Vy osobně fandíte pasivním domům?

Víte, pro mne je to trochu sprosté slovo. Když si chci „hrát“ na to, jak bydlet ekologicky a mít proto pasivní dům, tak není levnější bydlet v bytě? Říkat, že rodinný dům je udržitelný, je v podstatě nesmysl. Můžeme tvrdit, jak skvělý je ekologický dům, který má 400 m², když čtyřčlenná rodina může v relativním komfortu žít na ploše 75 m²? Já mám mnohem raději domy, které obnovují tradiční strukturu vesnic a které mají v krajině smysl. Mám radost z toho, když si někdo postaví dům na návsi. A jestli je nebo není ekologický? Důležitější je, že dobře využil potenciál toho konkrétního místa.

Děkuji za rozhovor